Cesta do středu Země (Jules Verne)

Co si myslíte, že můžu říct o knize, která se odehrává na Islandu, je plná dobrodružství, a v níž jsem si našla svou novou knižní lásku? Jedině: 

"YAAAAAAAAAAAAAAY!!!" 

Když profesor Liddenbrock najde ve staré islandské knize ušmudlaný pergamen psaný runovým písmem, netuší, jak moc mu tento nález změní život. Jedná se totiž o zakódovaný popis místa, z něhož se dá dostat do samotného středu Země.

Profesor nelení a společně se svým synovcem Axelem vyráží na Island. Zde se k nim ještě připojí Hans, kterého si profesor najal jako průvodce a pomocníka.

Celá skupina se vydá do jícnu vyhaslé sopky Sneffels, aby tak mohlo začít další z podivuhodných dobrodružství Julese Verna.

...

Když se řekne Island, působí to na mě jako červený hadr na býka. Staré, nové, pravdivé či vymyšlené, je mi to fuk. Chci to přečíst všechno! A tak, když jsem u Olgy z Wielkiego Buka viděla recenzi na Cestu do středu Země, věděla jsem, že si ji musím přečíst. Hned!

A zamilovala jsem se. Celá kniha je nabitá akcí, stále jsem měla pocit, že se něco děje a chtěla jsem vědět, jaké dobrodružství čeká na naše hrdiny v další kapitole. A pokaždé jsem žasla nad tím, co všechno dokázal Jules Verne do své knihy zakomponovat (nečtěte anotaci, jinak o všechna překvapení přijdete!). A i když Verne na Islandu nikdy nebyl (veškeré informace získal studiem nebo si je prostě vymyslel), příběh na mě působil vcelku věrohodně.

...

Kdybych měla říct něco k postavám, řekla bych jen: Hans...Hans je má nová láska. Málomluvný, silný, nebojácný a prostě pravý chlap. Hans je můj zádumčivý Islanďan. Hanse chci za muže. Ach, Hansi <3 <3 <3 Sice nedostává tolik prostoru, kolik by si zasloužil, ale je vždy tam, kde má být a dělá to, co je potřeba. *TEAM HANS!*

Naneštěstí je tu ještě Axel. Zženštilý, ustrašený, k ničemu. Úplný Hansův opak. Jeho neustálé kňourání a omdlévání mi za chvilku lezlo na nervy. Kdyby ho profesor nevzal s sebou, měl by mnohem jednodušší cestu (a já čtení). Škoda, že se z těch mrákot vždycky probral.

Ale ani Axel mi nezabránil, abych se znovu bláznivě nezamilovala do Islandu. Navíc jsem zahořela touhou vydat k Sneffelsu a prozkoumat, jestli tam ten vchod náhodou stále ještě není.

Kdo jde se mnou?

Doporučuje 8 hansofilních jednorožkyň z 10 

(2 jsou zimomřivé a Axel jim přece jen dost lezl na nervy).

P.S.: Pokud by vás zajímalo, jak se do středu země dostat, zde máte návod:

"Sestup, odvážný cestovateli, do kráteru
Yocula na Sneffelsu, když stín Cartarisu
jej přichází před prvním červencem pohladit,
a podaří se ti sestoupit do středu Země.
Což jsem učinil. Arne Saknussemm."
(Str.35)

    (https://www.google.cz/maps)

Albatros, 1992. Přeložil Václav Netušil. ISBN 80-00-00178-0. 266 stran.